Že se teenager přestal svěřovat rodičům, samo o sobě nic neznamená — odpoutávání je vývojová úloha a patří k věku. Rozhodující je, jestli se uzavřel jen před vámi, nebo přede vším. Když má kamarády, svoje věci a občas se otevře, je to běžné. Když zmizeli i kamarádi a to, co ho dřív bavilo, nejde o pubertu.
Puberta zavírá dveře směrem k rodičům a otevírá je směrem k vrstevníkům. Když se zavřou obě, nejde o osamostatňování, ale o to, že na kontakt nezbývají síly. Tehdy nepomáhá dát víc prostoru — prostoru je už dost; chybí někdo, kdo zůstane nablízku, aniž by se vyptával.
Dotazník vyplňuje samo dítě a ptá se na jeho prožívání, ne na chování, které vidíte vy. Právě to je rozdíl: spousta věcí, které doma vypadají jako lenost nebo drzost, vypadá zevnitř úplně jinak.