Kritika nepotěší nikoho. Rozdíl je v tom, co přijde potom. Když reakce patří ke konkrétnímu člověku nebo tématu a do hodiny odezní, je situační. Když se stejně silně spustí při čemkoli, je nepřiměřená tomu, co zaznělo, a doznívá půl dne, nereagujete na tu větu — reagujete na něco mnohem staršího, co ta věta jen otevřela.
Přesvědčení o sobě vznikají dřív, než na ně máme slova, a fungují jako filtr — kritika přes ně neprojde jako informace, ale jako potvrzení něčeho, co o sobě člověk dávno „ví“. Proto rozumové argumenty nepomáhají: neodpovídají na to, co se skutečně spustilo.
Dotazník jádrových přesvědčení se neptá na to, co se stalo, ale na to, co si o sobě myslíte — a odkud to pravděpodobně pochází. Ukáže, které z přesvědčení máte nejsilnější a co ho v běžném dni spouští.